1059 založení řádu augustiniánů
1296 první zmínka o městě Šternberku
1331 založení augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem
1371 Albert ze Šternberka zakládá augustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie ve Šternberku
1376 dokončení klášterního komplexu (křížová chodba, klášter, zvonice)
1378 dokončena stavba klášterního kostela (stržen 1775, půdorys dochován na plánech architekta Grimma)
1379 založení tzv. dolního kláštera (později splynul se starším horním klášterem)
1430 husité dobyli město, klášter i kostel vypálen
1432 návrat řeholníků do kláštera
1451-1461 probošt Šimon obnovil zničený klášter
1538 požár města zničil i kostel a klášter, úpadek kanonie po stránce hospodářské i mravní
1588 příchod probošta Jana Rozenpluta ze Švarcenbachu – zlepšení situace v klášteře
1617 probošt Matyáš Gašínský z Gašína nechává vybudovat portál ve vstupu do křížové chodby – zachován dodnes
1619-1620 po vypuknutí stavovského povstání zabaven majetek kláštera a řeholníci vyhnáni
1621 návrat kanovníků zpět do kláštera
1627 dánská okupace města, během které byl klášter vypálen
1632 probošt Alexander Ginani de Pisauro nechává obnovit interiér kostela, vybudovat novou věž, varhany, čtyři oltáře a pořídit nové zvony
1633 vysvěcení klášterního kostela světícím olomouckým biskupem Filipem Fridrichem Breunerem
1695 probošt Jan Adam Jäger z Reuthu zbudoval v klášterní zahradě první altánek
1718 začátek obnovy kláštera, je postavena budova probošství (dnešní fara) a vybudován portál při vjezdu, stavbu řídí zednický mistr Karel Antonín Rejna, interiér kláštera vymaloval Jan Kryštof Handke, štuky vytvořil Filip Sattler
1723 osazeny dva vstupní portály ve spojovací chodbě mezi kostelem a nádvoří – ze strany nádvoří sv. Augustina, ze strany od kostela Neposkvrněné početí Panny Marie
1726-1734 probošt Jan Maxiner pověřil italského architekta Antonia Beduzziho zhotovením plánů nového konventu, který by navazoval na starý ambit, nakonec ale byla realizována pouze nadstavba nad středovým ambitem a fasáda průčelí spojující kostel s přístavbou. Obnovy se dočká také klášterní zahrada, ve které je vybudován letohrádek (později zbořen) a bazén pro vodní rostliny a ryby
1736 stavba konventu s děkanstvím pod vedením zednického mistra Matyáše Wagnera
1739 hrubá stavba dokončena až po refektář
1740 dokončen projekt zahradní fasády
1741 obsazení města pruským vojskem
1746 stavba nového kláštera, demolice starého kláštera na místě současného východního křídla
1775-1783 demolice starého kostela, věže s kostnicí a kaple sv. Jeronýma, stavba nového kostela podle plánů brněnského architekta Františka Antonína Grimma
1784 klášter je dekretem císaře Josefa II. zrušen, v bývalém probošství je zřízena fara, církvi připadá i nově postavený kostel, zbytek budov včetně mobiliáře zkonfiskoval stát do tzv. Náboženského fondu
1785-1973 budovy konventu využívány postupně jako německá škola, kasárna a skladiště
1974 Hospodářskou smlouvou č. 2693/74 byla svěřena správa národního majetku (kláštera) přejímající organizaci TEXTIL Ostrava s.p.
1991 z objektu vystěhován sklad textilu, začalo jednání o vydání kláštera do vlastnictví města Šternberka
1993 klášter se stává majetkem města
1999 začíná postupná rekonstrukce kláštera, založeno Handkeho občanské sdružení (nyní Handkeho spolek)
2002 v klášteře začínají první prohlídky